Dvě osobnosti z Vysočiny s Husem v Kostnici
6.7.2011 10:58 Luboš Göbl Rubrika: Vysočina
Německobrodský rodák Michal de Causis a Petr z Mladoňovic u Jemnice se účastnili koncilu v Kostnici, který rozhodoval mimo jiné o osudu Jana Husa.
Oba byli svědky Husova konce na hranici 6. července roku 1415.
Z tohoto titulu a z královských peněz, zbylých z důlního podnikání v Jílovém, žaloval Mistra Jana z Husi, poprvé roku 1410. Žaloba se nedochovala v plném znění, lze ji zrekonstruovat z Husových odpovědí. Jisté je, že právě tato žaloba byla pramenem žalobních proposic proti Mistru Janovi a po jeho uvěznění pak podle ní papež formuloval první obžalovací články. A tak se Michal zapsal do historie především jako sudič, udavač, pomlouvač a provokatér. Ambiciózní církevní právník přednesl v letech 1412-15 žalobu proti Husovi na Kostnickém koncilu. A to mu ještě k naplnění ambicí nestačilo a snažil se zajít až tam, odkud není návratu. V Kostnici nechal vylepit řadu protihusovských letáků, vystoupil také proti Janovi z Jesenice a později proti Jeronýmovi Pražskému. Také se zasloužil o uvěznění Křišťana z Prachatic.
Se svojí pověstí s návratem domů do Čech nechvátal a svůj život skončil v blahobytu někdy kolem roku 1432 v Basileji. I když jej jeho církev nezatratila ani jinak neodsoudila, také jej neoslavovala a jako znamení bezradnosti jej obklopilo velké mlčení. Ale nezamlčitelnou skutečností zůstává, že také on, ať již na něj hledíme jakkoliv, byl krajanem Vysočiny, jehož osudy překročili hranice nejen regionu.
Petr z Mladoňovic se narodil kolem roku 1390 v Mladoňovicích u Jemnice. O mládí husitského teologa mnoho nevíme. Jako posluchač pražské univerzity dosáhl roku 1409 hodnosti bakaláře, od roku 1411 pobýval v koleji královny Hedviky jako žák Mistra Jana Husa. Nastoupil jako notář (písař) Jana z Chlumu a v jeho službách doprovázel později Mistra Jana na cestě do Kostice.
Dne 16. května 1415 přečetl koncilu stížný list českých pánů proti Husovu zajetí a jako očitý svědek celého dění sepsal Zprávu o osudu a odsouzení Mistra Jana Husi v Kostinci (Relatio de magistri Joannis Hus causa in Consatiensi consilio acta). V tomto poměrně obšírném, latinsky psaném díle se snažil držet nejen svých svědectví, ale také skutečných dat a tím je tato práce mimořádně ceněna. Byl svědkem ponížení českého národa, které do té doby nemělo obdoby a přinesl o tom věrohodné svědectví, které je dodnes nenahraditelné. Dnes by se dalo říci, že dění zachytil v živé reportáži. Za svého kostnického pobytu vydal také svědectví o smrti Mistra Jeronýma Pražského a k motivaci sepsání sám uvedl: „Protože různost lidských citů většinou působením nenávisti některých osob i z jiných naskytujících se příčin sestavuje pořadí událostí často nesprávně, ba dokonce falešně, a proto je obvykle líčí jinak, než tomu bylo ve skutečnosti a záznamy těchto výmyslů předává pokolení potomků, aby tedy za našich časů uvedené škody nějak neutrpěly činy zasloužené hodné paměti a aby vášniví, dokonalé a pevné vyznání pravdy, které zpečetil znamenitý muž vlastní krví a smrtí ...“
Po návratu působil jako kazatel a později farář u sv. Michla na Starém Městě. Roku 1416 byl jmenován magistrem svobodných umění, v letech 1426-1427 byl zvolen děkanem artistické fakulty, 1427 musel odejít pro nesouhlas s Janem Rokyconou do vyhnanství mimo Prahu a z tohoto období je doložený také jeho pobyt na Vysočině v Batelově.
Roku 1440 došlo k jeho usmíření s arcibiskupem Janem Rokycanou a Mistr Petr z Mladoňovic se stal rektorem pražské univerzity a dále nesl v době plné zvratů odkaz svého velkého učitele. Nesl dále prapor vyznavače pravdy. Opona nad jeho životem naposledy spadla v Praze 7. února 1451.
Úvodní foto: Upálení Jana Husa, zdroj: ucenischalupou1.chytrak.cz



