Každý má svůj element, říká Peťo z The Elements
29.7.2011 11:33 Michaela Poláková Rubrika: Kapely Vysočiny
Zpěvák a baskytarista Peťo ze slovenské kapely The Elements přiblížil v rozhovoru při koncertu v Přibyslavi pro online deník Vysočina-news.cz historii a vše kolem jejich kapely.
Proč název The Elements?
To vymyslel můj bratr a znamenalo to naše živly: oheň, voda země a vzduch. Kdysi dávno jsme to měli ještě rozdělené, že každý měl ten svůj element. Já jsem byl voda, bubeník Šulko byl oheň a tak dál, ale už jsme od toho upustili.
Jak bys popsal váš styl?
Náš styl je progresivní rock a snažíme se hrát živelně, právě podle těch elementů.
Kdy vaše kapela vznikla?
Asi někdy v roce 2001. Předtím jsme hráli v kostele u nás a v tu dobu jsme začali snít o tom, že bychom založili kapelu. Začali jsme dávat do kupy písničky. Vybavili jsme si zkušebnu. A tak to začalo.
Jak často koncertujete v České republice a jak na vás čeští fanoušci reagují?
Do Čech jezdíme hrát teprve rok, protože máme manažerku pro Českou republiku a musím říct, že je velmi šikovná. Je zvláštní, že poslední dobou jsme více koncertů odehráli v České republice. Jsme za to rádi právě pro to, že české publikum je velmi srdečné a otevřené novým věcem. Je cítit, že lidi tady mají rádi hudbu. A ještě jsme nikdy nejeli z Čech se špatným pocitem.
Kteří fanoušci jsou k vaší hudbě příznivější. Slovenští, nebo čeští?
Tak to je těžké říci. Fakt je ten, že na Slovensku už fungujeme dlouho, a tak už lidé vědí, na co mají reagovat, a už nás znají. A tady v Čechách jsme nováčci, a tak se na nás koukají jako na novou věc. Je to tady v Čechách ostýchavější. Ale myslím, že na ty nové kapely a věci jsou tady v Čechách otevřenější.
Zpíváte slovensky i anglicky.
Rádi bychom měli celou tvorbu ve slovenském jazyce, ale máme zkušenost s tím, že napsat hodně dobrý slovenský text je takřka nemožné. Když člověk nechce, aby ten text vyzníval groteskně. A mému bratrovi to jde lépe v angličtině. A přirozeně to vychází půl na půl ve tvorbě.
Vyhráli jste Rockovou Olomouc. Jak na to vzpomínáte?
To byl úžasný zážitek pro nás. Nejdříve jsme ani nevěděli, do čeho jdeme. Naše česká manažerka nás tam přihlásila a řekla: Kluci, zkusíte to. Tak jsme soutěžili a dozvěděli jsme se, že jsme postoupili do finále. Ale nešli jsme s nějakým velkým očekáváním. Šli jsme si jenom dobře zahrát. Spontánně jsme vystoupili a všem se to líbilo. Asi jsme byli i nejtvrdší kapela ze všech, možná i to hrálo roli. A v porotě byli velcí odborníci a po koncertě nás pochválili. A po deseti letech hraní nás to hodně potěšilo, že naší snahu konečně někdo ocenil. Bylo to velmi povzbudivé.
Kolik máte na svém kontě CD, jaké bylo to poslední a kdy hodláte vydat další?
Zatím máme dvě CD. Na třetím albu pracujeme už dost dlouho. A už se to dost natahuje. A teď se to ještě víc natáhne, protože jedu studovat do USA. Ale zatím jsme s výsledkem spokojení, protože máme nahrané basu, bicí, kytary a i nějaké zpěvy. A doufám, že se třeba potkáme za čtyři nebo pět měsíců na koncertě už s novým CD.
Kdo píše texty a hudbu a z čeho čerpáte inspiraci?
Nejčastěji píše texty bubeník Šulko, můj bratr. Někdy se podaří i mně. A hudbu většinou píšu já. A inspiraci bereme ze života. Naše myšlenky, zkušenosti. Snažíme se o upřímné texty.
Co bereš jako zlom ve vaší kariéře?
Tak tou je určitě už trojnásobná účast na největším gospelovém festivalu Lumen v Trnavě. A tam je vždy dobrá atmosféra, protože tam chodí hodně lidí z celého Slovenska. A před zaplněným náměstím si člověk vždy nezahraje.
A jak se vám na Vysočině líbilo a jak se vám na Šatlava festu hrálo?
Tak Šatlava fest byl úžasný zážitek. Dobře se nám hrálo. Hned, jak jsme sem cestovali, tak jsme byli očarovaní krásnou krajinou Vysočiny. Ty kopečky, vesničky, rybníčky a lesy a všechno tu je nádherné.
